Jak jsem začala pít turka, a pak s tím zase přestala
Pamatuju si na své první kafe. Bylo to české preso, s poctivým espressem to asi mělo společného maximálně to, že obojí pochází z kávových zrn. Navalila jsem do toho cukr a vypila to s trochou odporu a s obří hrdostí, že konečně piju kávu (bylo mi 14). O pár dní později jsem si dala vídeňskou kávu. Pak jsem doma ochutnala kávu rozpustnou a nějakou dobu pila ji. Později jsem přesedlala na českého turka a myslela si, že piju "opravdové" a "nejlepší" kafe. Haha.
Turek je nejlepší domácí kafe!
V kavárnách jsem si ráda dávala vídeňskou kávu, doma jsem pila českého Turka a považovala ho za nejlepší kafe, jaké si můžu sama připravit. I v době, kdy jsem venku ochutnávala espressa, caffe latte a postupně pronikala do všech kavárenských pojmů, Turek mi stále připadal geniální.
Pravda, v některých ohledech moje nároky rostly. Podílela jsem se na tom, že jsme si kávu začali doma mlít a kupovali jsme o něco lepší zrna než dříve. Musím uznat, že jsem na tom s Turkem byla asi o něco lépe než kamarádi, kteří pili instantní kávu. Ještě jsem ale netušila, že i tak se mi do hrnku louhují látky, které úplně pít nechci a že chuť domácí kávy může být ještě o mnoho lepší.
Seznámení s french pressem
Tušila jsem, že existuje něco jako frech press, ale trvalo, než jsem se s ním seznámila blíže. Došlo k tomu dlouhých šest let od mé první kávy. Hned po první kávě jsem uznala, že takto připravená káva je chutnější. Brzy jsem si french press pořídila i domů. Zpočátku byl ovšem jen pro sváteční kávu. Běžně jsem stále pila Turka. A když už jsem chystala french press, byl to trochu punk. Sypla jsem tam dvě lžičky, ovšem velikost "kopečku" jsem moc neřešila, takže tam pokaždé spadlo jiné množství kávy. Vodu jsem lila od oka a čas louhování jsem také příliš neřešila. Tvrdila jsem, že louhuju čtyři minuty, ale někdy to mohlo být i šest nebo sedm.
Konec Turka!
Asi není vůbec k podivení, že jsem se french pressem po čase rozmazlila a na Turka jsem si ani nevzpomněla. Proč bych něco takového pila, že jo? Naopak jsem objevovala další způsoby, jak si doma dělat kávu. Ve dvou obdobích jsem dokonce měla kávovar na espresso a obvykle pila to. Nakonec jsem se ovšem propila ke kávě filtrované. A to je zase další příběh, protože s filtrovanou kávou jsem se rozmazlila úplně... Teď mám problém si dát někde kafe. Ach jo.
Českého Turka tedy spoustu let vůbec nepiju. Přestala jsem s ním jen kvůli chuti a - buďme upřímní - kvůli lógru, který je fakt nepříjemný, když se nalepí na zuby. Později jsem si o něm ovšem něco přečetla a skoro jsem se zděsila, co jsem to vůbec pila. S trochou nadsázky se dá říct, že jsem si vlastně... zachránila zdraví.
Pijanka
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za každý napsaný komentář.